Včelařská konference

> :>Dotaz 2.
> :>Kolik ml kyseliny mravenci a kolika procentni obsahuje
> jedna deska :>Formidolu. Odhaduju, ze se ptas proto, ze si
> chces sehnat kyselinu, abys to leceni delal levneji. Nedelej
> to!, riskujes vetsi skody na vcelach i na prislusenstvi, a
> muzes si treba napsat do VU Vcel Dol a oni ti ty desky poslou
> obratem. Nebo si je objednas spolu s gabony a Varidolem. Eman
>
A nejlepší je, když si je objedná celá ZO společně, pak v loňském roce a
s velkou pravděpodobností i letos získají docela zajímavou slevu na
ceně.

:)

S pozdravem

Lněnička

Dosky sa daju kupit na dobierku v VUVč v Dole. / bez lekarskeho predpisu /
Jedna doska obsahuje 40 ml 85% kyseliny mravčej. Presný návod na použitie
je v priloženom letáku.
Použil som kyselinu / mravčiu / už dva roky po agatovej znaske a je pravda,
ze znizila pocet kliestikov asi o 50 %, cim vcelstvam zabezpecila zdrave
prezitie do letneho prip jesenneho liecenia. Kyselina okrem toho posobi
proti zvapenateniu, kt. po prelieceni zmizlo.

Matej

Jeden malý poznatek, v neděli jsem odebíral měl. Mezi včelstvy
umístěnými volně a v kočovném voze byl podle množství a rozvrstvení měli
jv průměru rozdíl tak týden ve vývoji ve prospěch kočovného vozu.
Pravidělně tomu odpovídá i rozdíl v medném výnosu. Pravděpodobně mě za
tento názor přívrženci neuteplených úlů a výhradně včelnicového umístění
ukřižují.

S pozdravem

Lněnička

:>K tem deskam je letak, kde je to presne popsane, ja uz ho ovsem
:>nemam, takze te to nemuzu presne sdelit, mozna nekdo bude vedet. Ale
:>kdyz si desku koupis, urcite se to tam doctes.
:>
Najdes to na strance:
http://www.beedol.cz/beedolcz.html

:>Dotaz 2.
:>Kolik ml kyseliny mravenci a kolika procentni obsahuje jedna deska
:>Formidolu.
Odhaduju, ze se ptas proto, ze si chces sehnat kyselinu, abys to leceni
delal levneji. Nedelej to!, riskujes vetsi skody na vcelach i na
prislusenstvi, a muzes si treba napsat do VU Vcel Dol a oni ti ty desky
poslou obratem. Nebo si je objednas spolu s gabony a Varidolem.
Eman

Tak zvlastni to zase neni, ja jsem vytacel poprve 12.5., a prumer na 9
vcelstev jsem mel 50 kg za sezonu. U mne byl rok 2002 nadprumerny.
Martin

----- Original Message -----
From: "Jos.Horký" <hitzer.db/=/worldonline.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 26, 2003 12:06 PM
Subject: Jaký byl rok 2002?


> Průměrný výnos medu:40,5 KG Moc pekný je stručný přehled činnosti v roce
> 2002. Vidíte tam třeba chyby v léčení a trochu zvláštní mi připadá
vytáčení
> medu již 4.5.02
>

Zdravím všechny.

Nevíte někdo, jaké jsou současné předpisy pro převoz včelstev mezi
(bývalými) okresy - konkrétně z Plzně do Domažlic? Mám možnost koupit
včely po zemřelém příteli, ale nevím, zda by to nebylo příliš složité
papírově.



Pavel Mach

Průměrný výnos medu:40,5 KG Moc pekný je stručný přehled činnosti v roce 2002. Vidíte tam třeba chyby v léčení a trochu zvláštní mi připadá vytáčení medu již 4.5.02

Vytáčení medu delám asi 70 metrů od včelnice,ale jenom když je snůžka pozdeji s medovicovým medem už to není možné.vše se odehrává ve velkém stanu a se včelami není žádný problém. I já si rád nechám poradit jak to dělat v pozdějším období.děkuji

Ten letak k formidolu se vsemi informacemi najdes tady:

http://www.beedol.cz/files/Formidol_CZ.rtf

Jirka

Dnes jsem dokončil testování regulace pro A pohon. Už to nemusí být počítač, je to krabička jako pro B pohony, akorát je připojená k měniči frekvence. Pro odpůrce počítače tedy dobrá zpráva. Ten kdo bude v budoucnu tuto regulaci používat, tak ji může použít konečně i k dalším strojům své domácí dílny. To šlo i dřív, ale o 50 % složitěji. Vše je bezvadně kryté proti nečistotám. Cenu to nezvýšilo. Nová regulace je již pro tuto sezonu.

Vodička

Dne 24 Jan 03, v 9:54, Hykel Jaroslav napsal(a):

>
> Zdravim pritomne
>
> Po precteni - Vcelarskych prekladu c. 1 z roku 2003- a clancich o
> varoaze, vracim se k problematice jejiho leceni. Chtel bych mimo
>povinna
> osetreni vcelstev proti vaoraze pouzit ,po poslednim vatoceni medu, na

> snizeni poctu varoa kyselinu mravenci. Rad bych se dovedel:
>
> Dotaz 1.
> Kde muze jednotlivy vcelar koupit formidol.

Maji ho ve vetsine vcelarskych prodejen.

>
> Dotaz 2.
> Kolik ml kyseliny mravenci a kolika procentni obsahuje jedna deska
> Formidolu.

K tem deskam je letak, kde je to presne popsane, ja uz ho ovsem
nemam, takze te to nemuzu presne sdelit, mozna nekdo bude vedet. Ale
kdyz si desku koupis, urcite se to tam doctes.

Jirka

Nebylo by jeednoduší přivést ke včelám medomet a nějaký stan.

pepan

----- Original Message -----
From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 24, 2003 8:18 AM
Subject: RE: Nástavky bez utepleni ; Odběr medu na včelnici


> ... zkušenosti s odběrem medu v době slídění, při nepřízni počasí ...

Popíšu, jak to dělám já, zatím s pěti včelstvy, takže to určitě nebude
nejvhodnější metoda pro včelaře s větším počtem včelstev.
Ometu včely z rámku, přendám ho do připraveného nástavku, přikreju. Ometu
včely z druhého rámku, přidám do nástavku, přikreju, ... Pak ten naplněný
nástavek odnesu o kus dál a pokračuji do dalšího nástavku. To je jedna z
prací u včel, kdy si bez výjimky beru klobouk, džíny a větrovku (tu žihadlo
nepropíchne) a poletujících včel si prakticky nemusím všímat.
Když už v úlech není co vzít, opakuji postup s ometáním stranou od úlů. To
už zbydou v nástavcích jen rámky s medem bez včel. Vytáčím v koupelně.
Na jaře budu mít další včelstva na včelnici u lesa, dost z ruky. Taky se rád
nechám poučit, jak postupovat efektivněji, abych z této vzálenější včelnice
jenom odvezl domů nástavky s medem.
Pavel

Medomety po roce 2004

Dnes, v době která přichází, v souvislosti se vstupem do EU se budou muset čeští i slovenští včelaři zamyslet nad svou technologií vytáčení. Tohle se týká především komerčních provozů a včelařů s vyšším stavem včelstev.

U menších zájmových včelařů se situace příliš nezmění, nicméně vhledem k tomu, že někteří včelaři své přebytky medu prodávají také prostřednictvím různých výkupců medu, budou se i na ně postupně zvyšovat nároky na kvalitu medu. Medomet by něměl být v žádném případě z pozinkovaného plechu nebo ošetřen závadnou barvou, jak se bohužel někdy i stává. Přípustné je pocínování nebo potravinářská barva, ale toto řešení není kompletní, není trvalé svou životností a navíc opravovaná konstrukce starých dříve vyráběných medometů má mnohdy spoustu obtížně čistitelných míst, které jsou z hlediska hygieny nepřípustná. Jsou možné použít i různé schválené plasty jako materiál pro medomety, všeobecně je lépe ale použít nerezové materiály, takový je trend současné sjednocující se Evropy.

V souvislosti s požadavkem ekologicky čistých potravin se vyvíjí tlak na prvovýrobce ( tj. včelaře ), aby vytáčel a skladoval med v nezávadných zařízeních. Mnohdy je to obtížné splnit a určitě není možné vyhovět všem předpisům, některé
( a to si přiznejme ) nemají ani rozumný základ. Stále bude docházet k určitému obcházení předpisů, ale nerezové medomety by měly být přece jen již součástí vybavení každého včelaře. A to z mnoha důvodů.

Hlavně pro komerční provozy a vyšší stavy včelstev přichází jiná doba, doba změn.
Vše se velmi rychle mění , se vzrůstajícím tlakem ze zahraničí se mění i naše zákony.
Pro výrobce medometů i pro jejich uživatele.

Obchodník- výkupce medu si kvalitu medu musí pohlídat ve svém vlastním zájmu. Bude muset vyvíjet svým způsobem tlak na včelaře. V mnoha provozech se vytáčí pracným způsobem, chybí automatizace, nicméně na kvalitě medu se to nepozná.
To je v pořádku z hlediska obchodníka s medem. Je to v pořádku i pro nenáročného včelaře, dělalo se to tak odjakživa , co jeho paměť sahá.

Včelař- měl by připravit kvalitní med pro obchodníka nebo pro své maloodběratele a k tomu potřebuje odpovídající vybavení svého provozu.
Nový vznik komerčních provozů nebo jejich obnova si vyžaduje už jen z titulu toho, že jsou komerční - rozvahu nad hospodářským výsledkem a produktivitou práce i nad novými předpisy.

Výrobce medometů- ten se musí přizpůsobit a stejně jako včelař i on to nemá lehké, finanční investice hrají v tomto případě velkou roli. Hlavní je problém v individuální výrobě, která pramení z odlišnosti názorů včelařů, v rocích jejich praxe a zažitých věcí a léty budovaných výchozích podmínek včelařského vybavení, počínaje umístěním včelstev a rámkovou mírou konče. Toto vše má vliv na konstrukci medometu a tím i na způsob výroby- individuální výroba se prodražuje, seriová slevňuje. Aby výrobce našel tu střední cestu, musí vyhovět všem a nemůže si dovolit za těchto podmínek pouze seriovou výrobu. Tato situace je ale celoevropská, proto ceny medometů v EU jsou výrazně vyšší než v tuzemsku i když i domácí medomety jsou na naše poměry velmi drahé, stále se vyplatí koupit medomet domácího výrobce.
Také uvažme otázku servisních možností ( v sezoně když se něco přihodí, jak rychle vyřídíte reklamaci v zahraniči ? ) Díky vynikajícímu vztahu mezi Českou a Slovenskou republikou, která pramení ze společné historie můžeme považovat i nadále tento stát za společný, alespoň v tom smyslu, že si oba národy mají k sobě velmi blízko.

Pro včelaře je to velká investice, která se však může v závislosti na provozu vrátit i za jeden nebo dva roky. Spoustu včelařů trápí však jiné problémy, s úly, s rámkovou mírou, novými způsoby práce se včelstvy, s odvíčkováním atd.
Medomety jsou tak trochu u většiny včelařů na posledním místě. Nezbývají finance nebo převládá názor, že proč si pořizovat medomet, pro pár dní v roce. Když to vždycky nějak se udělalo. Početnější rodina zvládne výkon poloprofesionálního automatického medometu také. Ne však do velkých provozů, tam by měla být situace přece už jen odlišná, je to přece již více než jen zájmová činnost, tam již jde o ekonomiku a také o související hygienické předpisy schválených provozoven.

Jak se budou vyvíjet ceny medometů po roce 2004 ? Těžko odhadnout. Pravděpodobně změna nepřijde hned. Pokud ale režie a výchozí podmínky výrobce neunesou tlak právních předpisů, které se výrazně zpřísní, dojde buď ke zdražení nebo se firma vydá jiným směrem, lukrativnějším, v horším případě zkrachuje. Také se může stát, že upředností zahraniční vývoz, přece jen v Evropě je výrazně vyšší procento včelařů, pro která se dá vyrábět v kompletnějších seriích. V tomto jsou trochu dál než my. Jsou zvyklejší na seriovou výrobu, hlídají si daleko lépe produktivitu své práce- typickým příkladem je Německo.
Ale ve všech případech to může vést pouze a jen ke zdražení výrobku. S uvolněním trhu a sjednocením hranic do společného celku se cenové rozdíly budou vyrovnávat. Jak cena práce, tak cena výrobků.

Máme obrovskou výhodu, že například Německo je největším dovozcem medu na světě a máme ho za rohem. Jejich včelařství není tak dobré jako naše, protože kdyby tomu tak bylo, zvládli by svou produkci medu sami, takhle musí dovážet.
Ono je to také o propagaci vhodnosti užívání včelích produktů , ale to vše s tím úzce souvisí. Já si myslím, že se nemáme čeho bát a máme velké šance uspět v EU co by včelaři i výrobci potřeb pro včelaře.


Jaroslav Vodička

Jsem hrozně rád, že se tato konference najednou probudila k životu, že je tu najednou spoustu témat, k diskusi, to je prostě super. Čtu to jedním dechem a taky chci poděkovat všem, co se vyjádřili k mému problému, že bych rád začal ko
nečně pořádně včelařit a věděl, že jsem jedním z vás.A že si můžu říkat včelař.

Tady ten příspěvek je spíše k zamyšlení, ale je dlouhý, proto se omlouvám všem,kteří nechtějí číst nic takového, tak prostě nemusí, ale ti co chtějí,tak je žádám, aby
se vyjádřili , třeba na můj osobní mail, aby nezatěžovali konferenci,děkuji. Mám rád zpětnou vazbu, i kritiku, všechno z čeho se člověk může poučit.

Děkuji

Vodička

Zdravim pritomne

Po precteni - Vcelarskych prekladu c. 1 z roku 2003- a clancich o
varoaze, vracim se k problematice jejiho leceni. Chtel bych mimo povinna
osetreni vcelstev proti vaoraze pouzit ,po poslednim vatoceni medu, na
snizeni poctu varoa kyselinu mravenci.
Rad bych se dovedel:

Dotaz 1.
Kde muze jednotlivy vcelar koupit formidol.

Dotaz 2.
Kolik ml kyseliny mravenci a kolika procentni obsahuje jedna deska
Formidolu.

Zdravim

Jarda


mailto:valsora/=/email.cz

Sám jsem už zrušil již přední stěnu včelína ve kterém původně byly
budečaáky a nahradil jsem je tako stěnnými a je to vlastně jen zstřešená
včelnice pro přecovávání nářadí a souší přes zimu, nemusím to nikam odvážet.
Zbytek stojí venku na kozách. Je to podle mne praktyčtější jak to někam
uklízet.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 23, 2003 11:26 AM
Subject: Re: Umisteni uuluu


> Já osobně jsem obhospodařoval a vlastně z části stále obhospodařuji včely
ve
> včelíně zděděném po otci (menší zásahy dělá bratr, protože je to pro mě
> daleko).
> Jsou tam Mor.universály .
> Je fakt, že úly (až na česna vystavená povětrnosti) jsou zachovalé. Zvenku
> po 30 letech jako nové.
> Ale vysledoval jsem pár velice závažných závad, které si otec zřejmě při
> stavbě neuvědomil.
> Přední část včelínu je celá zašalovaná a to dvojitým bedněním. Pro každý
úl
> je ponechaný pouze česnový otvor. A úly jsou přiražené až k obložení
> (šalování).
> A úly jsou v řadě těsne vedle sebe.
> To má za následek, že pokud chci zvednout medník, což v tomto systému
občas
> musím, když chci přeložit plod do medníku, (obměna díla a protirojová
> opatření), tak musím zvednout medník, který může mít při 11 rámcích kolem
> půl metráku, ale to je další problém spíš tohoto úlu. Navíc v tomhle
> rozmístění není za co chytit, protože je volná jen zadní stěna. Takže se
mi
> párkrát stalo, že se mi medník smeknul v ruce a padnul na úl.
> Nejhorší situace je v rozích včelínu.
> Jelikož je včelín koncipován svojí výškou pro dvě řady úlů nad sebou, měla
> další řada ležet na dvou trámech z nichž ten vzdálený od stěny překážel v
> manipulaci v medníku. Měl jsem od něj na hlavě dost boulí, nehledě na to,
že
> mi stále shazoval klobuk. Už jsme ho odřízli :o)! Žádná druhá řada nebude.
> Pokud by se v takovém včelínu včelařilo s nástavky, tak můžu zapomenout na
> očka a manipulaci s horními nástavky, zimování oddělku nad včelstvem a
> spoustu dalších výhodných technologií.
> A to nemluvím o věčném problému s dostatkem světla a odlétáním včel -
> speciálních oknech.
> Když už bych něco podobného stavěl, tak bych pokud možno prostor před úly
> vůbec nešaloval.
> Pokud bych to už ale chtěl udělat pro shora přístupné úly (zřejmě to mělo
> smysl ten, že se zamezilo létání včel do prostoru včelína od česen), nebo
> nástavky, tak musí být vpředu před česenem dva trámky! Spodní by mohla být
i
> širší deska, tvořící letáky a horní by měla udělat vpředu distanc pro
> vsunutí rukou před medník, aby nebyl úl nalepený na přední stěnu.
> Ovšem použitelnost oček není podle mého názoru při zašalované přední stěně
> jednoduše řešitelná (ikdyž v časpisu Včelár, jsem jedno dosti komplikované
> řešení našel).
> Asi by si měl člověk odpovědět na otázku, z jakého důvodu vlastně včelín
> stavět. Podle mě ho včely nepotřebují a včelař po čase zjistí, že to není
> ideální a kromě toho, že může pracovat za nepříznivého počasí (efekt a
> vhodnost takového zásahu je diskutabilní), tak to mnoho výhod nepřináší.
>
> V žádném případě bych ale nedělal baterie úlů (myslím úl pro více
včelstev)!
> To také otec měl (koupil to se včelami když jsme začínali) a také jsme se
> toho zbavili. Bylo to dělané do včelínu, kde byly vespod Budečáky a na tom
> byla postavená tahle baterie. K tomu byl pro každé včelstvo medník už
> jednotlivě. Ale při nasazování byly problémy se spasováním. Musí to být
> poměrně přesné.
> Nedoporučuji to! Když to porovnám s prací v nástavcích, tak bych kromě
možná
> jednodušší výroby nedal vzhledem k manipulaci se včelami takovému úlu ani
> bod. Když vám zůstane jedno oddělení prázdné, tak to stejně musíte dohánět
> zateplováním volných tenkých přepážek uteplivkami.
> Podle mě je lepší technika zimovat oddělky nad mezidnem nad produkčním
> včelstvem. Ale to zatím chystám. Zatím zimuji rezervní menší pozdní
oddělky
> v dobře uteplených MUniv.
>
> Osobně jsem koupil vlastně nádavkem s pozemkem včelníky.
> Další problém! Je v tom téměř to stejné, jako ve včelíně a navíc některé
> výhody včelínu se ztrácejí.
> Klasické včelníky, jak se dříve stavěly jsou na naše plemena včel podle mě
> nízké.
> Navíc je zepředu opět šalování, takže už očko druhého nástavku (plodiště )
> je za šalováním.
> Mám v nich Tachovské úly po 9 rámcích a v plném rozvoji včelstev jsou
podle
> mě 3 nástavky na dobrá včelstvo málo a víc do toho včelníku nedám. Takže
> intenzívně oddělkuju. Ale to není řešení , když bych rád, aby ještě byly
> včelstva nějaku dobu v síle, když je snůška. Jenže bych pak honil roje po
> lese.
> Takže se chystám vyrobit kovové podstavce a zodolnit strůpky úlů a
postavit
> úly pod širé nebe!
>
> Vůbec nejlepší je zastřešená včelnice, jakou jsem viděl u přítele Přidala
v
> Brně na Zemědělské vysoké škole. Určitě je to mnohem levnější, než včelín.
A
> vypadá to hezky.
> Je to něco jak zastřešená pergola. Nosná konstrukce z dřevěných trámů a na
> nich světlopropustné panely. Myslím, že ten zastřešený prostor je široký
3m,
> takže neprší na úly , takže určitě u déle vydrží a je tam dost prostoru
pro
> pohodlné chození za úly. (Možná se ozve sám se svými zkušenostmi :o) ).
>
> Zaměřil bych se víc na komfort medometu - medárnu. A taky na skladovací
> prostory.
> Tím víc by mi možná zbylo financí na pracovnu s kanapíčkem a klídek po
> záslužné práci :o)!
>
> Hezký dne a úspěšný rok.
>
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "Vesely Emanuel" <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
> To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, January 23, 2003 7:30 AM
> Subject: Umisteni uuluu
>
>
> :>Já nevím možná je to hloupost, nikde jsem to neviděl, ale to
> :>teplo, ten
> :>princip se využívá dávno- třeba včelín..
>
> Já jeden takový trojnásobný úl s přepážkama dostal.
> Brzy jsem pochopil proč byl zadarmo.
> Je to nepraktické na manipulaci, umístění, atd. Kvůli teplu to má malý
> význam.
> Když se začneš vrtat v jedněch, další se zatím naštvou.
> Takové monstrum se i špatně likviduje.
> -----
> Mě vrtá hlavou jiná věc.
> Vloni na zájezdu př. Kolomý brojil proti včelínu.
> Jeho krásný (prázdný) včelín označoval za největší chybu.
> Nejlépe je umístit včely do terénu, s česny na různé strany, a kus od
sebe.
> Tam se jim prý nejlépe daři.
> A v posledních překladech je také článek, který to potvrzuje.
> Také je tam něco o geopatogenních zónách a umístění včelstev.
> Nevíte o tom někdo něco víc, nějaké zkušenosti.
> Já to samozřejmě letos zkusím.
> Zatím mě tahle informace zchladila touhu po pěkném včelínu.
> Zaznamenal jsem zkušenost, že v krajním úlu v řadě se včelám nějak
nedařilo.
> Eman
>
>

Vcelarim v kombinovanem ulu (system dadant) a mam problemy zvednout
plne polonastavky. Neni vcelareni v Tachovacich uz tak sportovni
zalezitosti? Natoz pak kdyby mely jeste o ramek vice.

Ona obecne je ramkova mira 39x24 hrozne nesikovna - do plodiste je
mala a na mednik je velka. Zda se mi, ze Tachovaky jsou jiz
prekonanou zalezitosti a radeji bych volil cestu jineho ulu s jinym
poctem ramku a s jinou ramkovou miru nez vylepsovani Tachovaku.

Kuba


Dne 24. leden 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Když už jsme u těch Tachováků tak ještě jedna zkušenost.
> Mám pocit, že jsou na dnešní včelstva moc malé.
> Když už bych je stavěl, tak bych je dělal na 10 rámků.
> Klasický (uteplený) Tachovák je na 9 a to je podle mě na produkční včelstvo
> v síle při 3 nástavcích málo!
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Nenechte si ujit lednovy VYPRODEJ TELEFONU! Alcatel 311 za 1.577 Kc <http://www.oskarmobil.cz/handsets/handset.php>

Stává se, že některé včelstvo více přitahuje včely ze sousedních úlů. Tím by
se dala uvedená malá záhada vysvětlit. Svědčí o tom i jedna následující
zkušenost:
Před několika lety jsme kvůli jednomu pokusu značili čerstvě vylíhlé včely,
líhnuté doma v úlu, tedy byly po své matce. Bylo to krajní včelstvo z 8 v
malém včelínku. Po dvou a třech týdnech jsme tyto včely potřebovali vychytit
na měření rozvoje vaječníků a hltanových žlaz. V úlu jich ale bylo dost
málo. Jenže - při prohlídce sousedních včelstev těchto označených včel bylo
hodně v úlu sousedním - bylo to včelstvo velmi silné a přineslo hodně medu.
Mj. z toho plyne, že ne každý výnos dosažený včelstvem je důsledkem jeho
dobrého genetického založení! Vysvětlení může být takové, že matka
prostřednictvím svého feromonu byla pro okolní včely více atraktivní než
jejich vlastní matky. Nezáleží to jen na množství mateřího feromonu, jak se
to někdy zjednodušeně vysvětluje. Včelám, tak jako nám lidem, některé vůně
jsou příjemnější a jiné méně.
I kvůli tomu, co jsem popsal, je výhodnější včelnicové rozmístění úlů po
skupinkách, na členitějším prostoru (stromy, keře, dům apod).

Květoslav Čermák


> Ve včelíně se zalétlé včely více soustřeďují do krajních úlů a pokud mají
> kolmo před česny méně místa než asi 5m ( stromy, oplocení ) tak víc včel
> zalétá do úlů ve směru letového koridoru podél česen ( jeho směr se však
> může i několikrát za sezonu změnit). Tomuto vlastnímu poznatku u mých
> dvou oboustraných včelínů ( čtyři česnové stěny ) se vymyká jediné
> včelstvo, které ač je přesně uprostřed, tak dává nejvíc medu.

Ja osobne bych rad, pokud budou prostredky, zbudoval strechu nad uly (jak uz
jsem to popisoval, videl jsem to u p.Pridala a moc se mi to libi!).
Urcite se to hodi na stabilni stanoviste. Vedle toho mam chaticku na staceni
medu a nejnutnejsi veci.
Clovek prece jen taky musi uskladnit nekde dalsi potreby. A kdyz bydlim v
panelakovem byte, tak to ani jinak nejde.
Tu strechu proto, ze clovek precejen obcas potrebuje delat zasahy, v den kdy
nejsu optimalni podminky. Napriklad pri chovu matek se nektere vykony proste
musi provest.
A pokud par dnu stale prsi , jako treba letos, tak potom prsi za krk a do
ulu a to urcite nen prijemne.
Urcite uly a zariceni vydrzi dalko dele, coz je tez urcita navratnost
investic a uly nemusi mit tak neprodysnou strechu.
Arnost
----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <jiri.borik/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 23, 2003 10:05 PM
Subject: Re: Umisteni uuluu


On Thu, 23 Jan 2003, [windows-1250] Arnošt Hrdina wrote:

...
> Přední část včelínu je celá zašalovaná a to dvojitým bedněním. Pro každý
úl
> je ponechaný pouze česnový otvor. A úly jsou přiražené až k obložení
> (šalování).
> A úly jsou v řadě těsne vedle sebe.
...

Zacal jsem take v takovem vceline - predni strana jen s otvory pro cesna,
uvnitr rada Budecaku a na nich Moravske univerzaly. Problemy pri praci
jsem mel stejne, jak jsi popisoval.

Predni stenu vcelina jsem zcela zrusil a nechal jednu radu nastavkovych
ulu s dostatecnymi mezerami mezi uly pro manipulaci s nastavky. Jedina
funkce vcelina, ktera zustala, je strecha - uly tolik netrpi povetrnosti.

Stavba vcelina se mi tedy jevi jako zbytecna investice, nejvyse snad
nejaky jednoduchy pristresek. Pro volne lozene uly v terenu je treba navic
vyresit jen dostatecne odolne viko (coz je urcite levnejsi nez vcelin).
Pritel Kolomy to resi tusim viky z plechu s polystyrenem jako tepelnou
izolaci uvnitr.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

On Thu, 23 Jan 2003, [windows-1250] Arnošt Hrdina wrote:

...
> Přední část včelínu je celá zašalovaná a to dvojitým bedněním. Pro každý úl
> je ponechaný pouze česnový otvor. A úly jsou přiražené až k obložení
> (šalování).
> A úly jsou v řadě těsne vedle sebe.
...

Zacal jsem take v takovem vceline - predni strana jen s otvory pro cesna,
uvnitr rada Budecaku a na nich Moravske univerzaly. Problemy pri praci
jsem mel stejne, jak jsi popisoval.

Predni stenu vcelina jsem zcela zrusil a nechal jednu radu nastavkovych
ulu s dostatecnymi mezerami mezi uly pro manipulaci s nastavky. Jedina
funkce vcelina, ktera zustala, je strecha - uly tolik netrpi povetrnosti.

Stavba vcelina se mi tedy jevi jako zbytecna investice, nejvyse snad
nejaky jednoduchy pristresek. Pro volne lozene uly v terenu je treba navic
vyresit jen dostatecne odolne viko (coz je urcite levnejsi nez vcelin).
Pritel Kolomy to resi tusim viky z plechu s polystyrenem jako tepelnou
izolaci uvnitr.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Zdravím všechny!

Odběr medu na včelnici:
Včelařím se 70 včelstvy v kombinovaných nástavkových úlech (vysoké "plodiště" a polorámky v "medníku"). Se včelstvy kočuji a stavím je přímo na zem. Při medobraní odebírám postupně od každého včelstva jen jeden polonástavek. Včely z rámku sklepnu přímo na zem před úl. Odkládám je do prázdného nástavku položeném na sousedním úle s očkem dozadu. Pouze při posledním medobraní musím pomocný nástavek zakrývat dekou z koberce (vítr ho neodfoukne) abych zabránil slídění. Po uzavření úlu naplněný nástavek odnáším na vůz za autem který celý přikrývám igelitovou plachtou. Včely jdou za světlem nahoru a nemohou ven z pod plachty a nepřivedou další slidičky. Teprve před odjezdem plachtu strhnu a včely z ní vyklepám. Med vytáčím v klidu doma za zavřenými dveřmi.

Polorámky v medníku:
Polorámky na první pohled komplikují práci s větším množstvím díla, ale mají tolik výhod, že je upřednostňuji.
Jsou lehčí, snadno se z nich sklepnou včely jednou ranou do ruky držící rámek, případný plod na rámku zabrání vytočení pouze malého množství medu, med v polorámku je buď zralý nebo nezralý (žádné napůl), mohou být postaveny velmi subtilně (nejsou tak zatíženy), stavba v něm má mnohem větší tuhost než na velké ploše, malá výška rámku umožňuje snadnou manipulaci uvnitř úlu (snadno se vyjímají), rozšiřování včelstva nezpůsoboje takový teplotní šok jako u vysokého nástavku, .....

Nástavky bez uteplení:
Používám polystyrénové nástavky (3cm), nejen, že jsou dostatečně teplodržné, ale i lehké pro manipulaci s celými nástavky. O uteplení bylo již mnoho napsáno, ale bylo vždy porovnáváno s americkým včelařením. Tam však chovají italskou včelu, která dosahuje podstatně většího zimního hroznu. Proto také jejich úly mají délku horní loučky 45cm. Naše kraňka, ať se snažím sebevíce neobsadí více jak 7 meziplástových uliček. Neobsazené plásty v zimě trpí plísní a proto rozhodně nepovažuji za rozumné používat více jak 9 (max 10) plástů. Menší zimní hrozen jistě vyžaduje lepší uteplení. Včelařím v ranné snůškové oblasti a proto podporuji plodování v březnu uteplením úlů.

Matky v nástavkových úlech:
Protože včelařím bez mřížky a matky nijak v plodování neomezuji, je jasné že nemají zdaleka takovou životnost (dříve se vykladou) jako v malých úlech. Je proto nutné matky každým rokem vyměňovat. Tvořím jarní plodové oddělky a to spolu s mladými matkami omezuje rojovou náladu natolik, že se o roje nemusím starat.

Všem zdravé a úspěšné včelaření v novém roce!
Jindra

Ak zvolíš správne úle (poskytujúce matke dostatok priestoru) a správny
systém včelárenia nebudeš mať žiaden časový problém. Ja mám včely pri
Košiciach a pracujem v Bratislave a s 25 včelstvami nemám problémy. Používam
11 rámikové úle (40*27) a na 1 rodinu 3 nadstavky (plodiská izolované a
medníky neizolované). Okrem toho v 2. roku matkám strihám krídla akonáhle
natiahnu prvý matečník, prípadne ak som s nimi nespokojný. Takže som napr.
minulý rok nemal ani 1 roj (aspoň som nezaznamena žiaden úbytok ako po roji
a vymenil som väčšiu polovicu matiek. V podstate okrem prvej jarnej
prehliadky a zimného kŕmenia bola každá moja návšteva včelnice spojená s
točením (priemer 61 kg). Bol čo sa týka počasia zlý rok, takže ten výnos som
mal o niečo nižší ako rok predtým, ale zo skúsenosti sa mi zdá, že menší
počet zásaho včelám ešte viac vyhovuje.

Peter Malindžák


-----Pôvodná správa-----
Od: NezMar <nezmart/=/quick.cz>
Pre: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Dátum: 23. január 2003 20:22
Predmet: Re: Chci začít včelařit


>Tak nevím jak tomu mám rozumět. Je to sebevražda nebo není ...
>Nevidím problém ani v jednom - "nabít" si ústa lze s jakýmkoli počtem
>včelstev,
>záleží na odvaze a odhadu svých možností. Více včel může být jak vyšší
>jistota návratnosti, tak i příčina většího zklamání.
>Sám sem začínal se 4 - a v prvních 4 sezonach nepřišel ani o jedno
včelstvo.
>Každý rok bylo navýšení stavu. Dnes mám při práci 17 včelstev a předpoklad
>je 25-30
>Osobně bych opět volil minimálně první sezonu do 5 včelstev
>Člověk na ně má více času - méně zkazí - jsou to také živé bytosti a
utrápit
>jich v případě chyby rovnou 10 ... no jak myslíte
>Nevidím vážný důvod proč by 4 včelstva měly být málo - podívejte se ostatně
>na statistiky !!!!!!!
>A pak - se čtyřmi nám může někdo snáze pomoci a v případě ztráty určitě
>někdo
>nebude nějaký roj postrádat ( v rámci všech veter. pravidel )
>Každopádně je důležité se na to připravit a vědět do čeho jdu ...
>
>Martin
>
>Chci založit včelařský kroužek při SŠ - pokud má někdo nějaké zkušenosti s
>vedením kroužku ozvěte se ! Případně učitelé včelařství apod.
>
>
>
>
>
>----- Original Message -----
>From: "Malindzak Peter" <pmalindzak/=/uft.sk>
>To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
>Sent: Wednesday, January 22, 2003 9:45 AM
>Subject: RE: Chci začít včelařit
>
>
>> Začať s 15 včelstvami je vcelku správne, lebo tu je predpoklad, že to
>> včelárenie dlhšie vydrží (pri malom počte včelstiev je vždy riziko, že
>> včelárenie neprežije prvú zimu) a samozrejmä je predpoklad rýchlejšieho
>> návratu vložených investícií. V súčasnosti sa naozaj neoplatí včeláriť s
>> menej ako 10 včelstvami. Treba si len dať pozor, aby si pri kúpe
včelstiev
>> nakúpil dobré, t.j. zdravé, neútočné, nerojivé rodiny s dobrými mednými
>> výnosmi (resp. odložence z týchto rodín). Ja som napríklad začínal
>včeláriť
>> len živelným chytením 5 rojov počas jedného leta a potom mi 7 rokov
trvalo
>> kým som z nich vyšľachtil dobré včely.
>>
>> Peter Malindžák
>>
>> -----Pôvodná správa-----
>> Od: Pavel Hrabak <hrabakp/=/aquatest.cz>
>> Pre: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
>> Dátum: 22. január 2003 9:27
>> Predmet: Re: Chci začít včelařit
>>
>>
>> >zdravim,
>> >zacinat rovnou s patnacti vcelstvy pokladam temer za sebevrazedne, najme
>> >pokud chces vcelarit pri zamestnani. za rozumny pocet bych povazoval 3-5
>> >vcelstev. jinak hodne stesti.
>> >pavel hrabak
>>
>
>
>---
>Odchozí zpráva neobsahuje viry.
>Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
>Verze: 6.0.443 / Virová báze: 248 - datum vydání: 10.1.2003
>
>

Když už jsme u těch Tachováků tak ještě jedna zkušenost.
Mám pocit, že jsou na dnešní včelstva moc malé.
Když už bych je stavěl, tak bych je dělal na 10 rámků.
Klasický (uteplený) Tachovák je na 9 a to je podle mě na produkční včelstvo
v síle při 3 nástavcích málo!

> ... zkušenosti s odběrem medu v době slídění, při nepřízni počasí ...

Popíšu, jak to dělám já, zatím s pěti včelstvy, takže to určitě nebude nejvhodnější metoda pro včelaře s větším počtem včelstev.
Ometu včely z rámku, přendám ho do připraveného nástavku, přikreju. Ometu včely z druhého rámku, přidám do nástavku, přikreju, ... Pak ten naplněný nástavek odnesu o kus dál a pokračuji do dalšího nástavku. To je jedna z prací u včel, kdy si bez výjimky beru klobouk, džíny a větrovku (tu žihadlo nepropíchne) a poletujících včel si prakticky nemusím všímat.
Když už v úlech není co vzít, opakuji postup s ometáním stranou od úlů. To už zbydou v nástavcích jen rámky s medem bez včel. Vytáčím v koupelně.
Na jaře budu mít další včelstva na včelnici u lesa, dost z ruky. Taky se rád nechám poučit, jak postupovat efektivněji, abych z této vzálenější včelnice jenom odvezl domů nástavky s medem.
Pavel

> ... udělat jednoduché nástavky s 25mm prken ...
> Myslíte si, že by včelstva vyzimovala?

Přítel Kolomý ze Starého Města u Bruntálu má včelstva právě v takovýchto nástavcích, podle jeho slov - nemá problémy.
Já to ve třech těchto úlech taky zkouším a protože s jinými nástavky nemám vlastní srovnání, zdá se mi vše v pořádku. Do nástavku se vejde 11 rámků 39*24.
Pavel

>
>
> Dále prosím o příspěvek majitele včelnic. Mám včelín a při
> postupném rozšiřování chovu se do něj za chvíli nevejdu.
> Zajímaly by mě vaše zkušenosti s odběrem medu v době slídění,
> při nepřízni počasí, v bezsnůškovém období a podobně ve
> včelnicovém uspořádání? Ve včelíně zavřu dveře a od slídilek je pokoj
.

Pokud to jde, tak vytáčet včelnici, když to přestane jít tak do včelína.
Pokud nemám včelín tak vytáčet nebo do hospody. Obecně se dá říct, že
možnosti vytáčení na včelnici jsou výrazně omezenější.

S pozdravem

Lněnička

Zdravím přátelé,
chci dělat nové nastavky na rozšíření stavu včelstev a řeším problém. Mám "Tachováky", ale vyrábět nástavky uteplené je docela složité, nebo možná i zbytečné. Času není nazbyt. Krmím na 20kg zásob a více na zimu. Nástavky jsou klasika. 9 rámků 39x24 na studenou stavbu s 3 cm polystyrenem jako izolace. Nestačilo by udělat jednoduché nástavky s 25mm prken a tím by se na stejném půdorysu do nástavku vešlo 10 rámků.

Myslíte si, že by včelstva vyzimovala? (vyšší spotřeba zásob mě netrápí)
Počet rámků určitě stačí (Langstroth jich má také 10), ale jestli délka rámku 39 cm není málo? Zimuji zásadně ve dvou nástavcích.

Samozřejmě bych nejradši zkusil langstrothův nízký nástavek, ale finance zatím neumožňují (nový medomet atd).


Dále prosím o příspěvek majitele včelnic. Mám včelín a při postupném rozšiřování chovu se do něj za chvíli nevejdu. Zajímaly by mě vaše zkušenosti s odběrem medu v době slídění, při nepřízni počasí, v bezsnůškovém období a podobně ve včelnicovém uspořádání? Ve včelíně zavřu dveře a od slídilek je pokoj.

Díky

Pavel Benda
Č.Budějovice

Souhlasím, a jen pro doplnění tématu si dovolím přispět k diskuzi
zajímavostí:
Aľ čtyři včelstva v jedné zateplené bedně byl tzv. Dědův leľan. Posouváním
přepáľek a česnových klínů se dala oddělovat a spojovat včelstva jak sílila
do snůąky a prodávaly se oddělky. Bylo moľné odchovávat matky a postupně zas
k blíľící se zimě vytvořit čtyři včelstva. Medník byl za vąemi plodiąti
společný ( rámky 39x24 na studenou stavbu). Mezi medníkem a plodiątěm byla
asi 4cm tlustá přepáľka s mříľkou a na ni se věąela zadní ouąka plodiątních
rámků a přední ouąka medníkových. Popisoval to tuąím jeden horník jako
úspěąný úl do extrémně chudých snůąkových podmínek na hornických haldách
někdy ve dvacátých letech ). Mělo to být pohodlné, ale vyľadovalo to téměř
kaľdodenní zásah. Dnes by takový úl neobstál v ľádném z parametrů, které od
úlu vyľaduje moderní včelař. Podobný úl jsem před několika lety jen tak ze
zvídavosti zkouąel s rámky o rozměru 39x35cm. Zimuje se bez medníkových
plástů, místo nich krmné sklenice, po příchodu mrazů uteplení. Včelstvům se
ponechávají jen obsednuté plásty tak, ľe se včelstva zúľí a krajní se
přisunou k vnitřním.
- - - - česna
IIIII IIIII IIIII IIIII plodiątní plásty
IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIII medník

Podobných úlů bylo v minulosti mnoho, ne vąechny byly úplně ve vąem ąpatné.
Ale je to jako by si kaľdý vymyslel svou vlastní abecedu.

Kdybych dnes začínal včelařit ( a byl pln sil a zdraví ), asi bych volil
Optimal s velkými rámky v plodiąti ( nebo obdobu Langstroth), tři úly na
jednom stojanu asi 25cm nad zemí, ( česna východ, jih, západ ) stojany 1,5m
od sebe nepravidelně po pozemku, max. 30 včelstev na jednom stanoviąti.

Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

----- Original Message -----
From: Kristl Pavel <Kristl/=/oez.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 23, 2003 8:21 AM
Subject: RE: Chci začít včelařit


> plodiště společné -

Když jsem začínal, převzal jsem dva dvojité úly - jedna bedna, uprostřed
slabá přepážka. Medníky se nasazovaly odděleně. Vypadalo to pěkně, ale jen
jsem nabyl trochu vlastních zkušeností, úly jsem vyřadil z provozu, protože
zásah do jednoho ze včelstev podráždil sousední. Navíc byly těžké na
manipulaci. Když se v jednom včelstvu objevilo vápenatění, musel jsem
přestěhovat obě, abych úl vydesinfikoval, atd...

Pavel



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.443 / Virová báze: 248 - datum vydání: 10.1.2003

Ve včelíně se zalétlé včely více soustřeďují do krajních úlů a pokud mají
kolmo před česny méně místa neľ asi 5m ( stromy, oplocení ) tak víc včel
zalétá do úlů ve směru letového koridoru podél česen ( jeho směr se vąak
můľe i
několikrát za sezonu změnit). Tomuto vlastnímu poznatku u mých dvou
oboustraných včelínů ( čtyři česnové stěny ) se vymyká jediné včelstvo,
které ač je přesně uprostřed, tak dává nejvíc medu ( moľná ľe tam vyvěrá
právě ta geopatogenní zóna :-))).
Protoľe mám zahradu u domu, ta slouľí k rekreaci rodiny vč. vnoučat mám
včelín. Včelstva jsou soustředěna do malého prostoru a nepoletují po celé
zahradě, jak tomu bylo, dokud byla včelnicově pod stromy.
Zalétávání vlastních včel mi aľ tak moc nevadí, horąí je zalétávání cizích
včel a tomu nezabrání ľádné rozmístění mých úlů ( nebo by musela ta
cizí být tak 4km daleko).
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


----- Original Message -----
From: Libor Jarolím <jarolim/=/misel.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 23, 2003 11:33 AM
Subject: Re: Umisteni uuluu


> krajních úlů takto včely zalétavají do těch více uprostřed. A to je důvod
> proč jsou vždy krajní úly slabší. Na okrajích to vžebrávání nefunguje.
Není

> 3. Geopatogenní zóny (Včelařství)
>
> Ahoj
> Libor Jarolím
> Ostrava-Stará Bělá
>



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.443 / Virová báze: 248 - datum vydání: 10.1.2003

Tak nevím jak tomu mám rozumět. Je to sebevražda nebo není ...
Nevidím problém ani v jednom - "nabít" si ústa lze s jakýmkoli počtem
včelstev,
záleží na odvaze a odhadu svých možností. Více včel může být jak vyšší
jistota návratnosti, tak i příčina většího zklamání.
Sám sem začínal se 4 - a v prvních 4 sezonach nepřišel ani o jedno včelstvo.
Každý rok bylo navýšení stavu. Dnes mám při práci 17 včelstev a předpoklad
je 25-30
Osobně bych opět volil minimálně první sezonu do 5 včelstev
Člověk na ně má více času - méně zkazí - jsou to také živé bytosti a utrápit
jich v případě chyby rovnou 10 ... no jak myslíte
Nevidím vážný důvod proč by 4 včelstva měly být málo - podívejte se ostatně
na statistiky !!!!!!!
A pak - se čtyřmi nám může někdo snáze pomoci a v případě ztráty určitě
někdo
nebude nějaký roj postrádat ( v rámci všech veter. pravidel )
Každopádně je důležité se na to připravit a vědět do čeho jdu ...

Martin

Chci založit včelařský kroužek při SŠ - pokud má někdo nějaké zkušenosti s
vedením kroužku ozvěte se ! Případně učitelé včelařství apod.





----- Original Message -----
From: "Malindzak Peter" <pmalindzak/=/uft.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 22, 2003 9:45 AM
Subject: RE: Chci začít včelařit


> Začať s 15 včelstvami je vcelku správne, lebo tu je predpoklad, že to
> včelárenie dlhšie vydrží (pri malom počte včelstiev je vždy riziko, že
> včelárenie neprežije prvú zimu) a samozrejmä je predpoklad rýchlejšieho
> návratu vložených investícií. V súčasnosti sa naozaj neoplatí včeláriť s
> menej ako 10 včelstvami. Treba si len dať pozor, aby si pri kúpe včelstiev
> nakúpil dobré, t.j. zdravé, neútočné, nerojivé rodiny s dobrými mednými
> výnosmi (resp. odložence z týchto rodín). Ja som napríklad začínal
včeláriť
> len živelným chytením 5 rojov počas jedného leta a potom mi 7 rokov trvalo
> kým som z nich vyšľachtil dobré včely.
>
> Peter Malindžák
>
> -----Pôvodná správa-----
> Od: Pavel Hrabak <hrabakp/=/aquatest.cz>
> Pre: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
> Dátum: 22. január 2003 9:27
> Predmet: Re: Chci začít včelařit
>
>
> >zdravim,
> >zacinat rovnou s patnacti vcelstvy pokladam temer za sebevrazedne, najme
> >pokud chces vcelarit pri zamestnani. za rozumny pocet bych povazoval 3-5
> >vcelstev. jinak hodne stesti.
> >pavel hrabak
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.443 / Virová báze: 248 - datum vydání: 10.1.2003

0031613792781
AMSTERDAM,
THE NETHERLANDS.



CONFIDENTIAL BUSINESS PROPOSAL.

You may be surprised to receive this letter from me
since you do not know me personally. I am Sadu Madiga, the first son of Gadik Madiga,the most popular black farmer in Zimbabwe who was murdered in the land dispute in my country. I got your contact
through network online hence decided to write you.
Before the death of my father, he had taken me to
Johannesburg to deposit the sum of US8.6 million
(Eight million, Six Hundred thousand United States
dollars), in one of the private security company,
as he foresaw the looming danger in Zimbabwe this money was deposited in a box as gem stones to avoid much demurrage from security company. This amount was meant for the purchase of new machines and chemicals for the Farms and establishment of new farms in Swaziland.
This land problem came when Zimbabwean President Mr.
Robert Mugabe introduced a new Land Act Reform
wholly affecting the rich white farmers and some
few black farmers, and this resulted to the killing and mob action by Zimbabwean war veterans and some lunatics in the society. In fact a lot of people were killed because of this Land reform Act for which my father was one of the victims.

It is against this background that, I and my family
fled Zimbabwe for fear of our lives and are
currently staying in the Netherlands where we are
seeking political asylum and moreso have decided to
transfer my father’s money to a more reliable
foreign account. since the law of Netherlands
prohibits a refugee (asylum seeker) to open any
bank account or to be involved in any financial
transaction throughout the territorial zone of Netherlands, As the eldest son of my father, I am saddled with the responsibility of seeking a genuine foreign account where this money could be transferred without the knowledge of my government who are bent on taking everything we have got. The South African government seems to be playing along with them.

I am faced with the dilemma of moving this amount of
money out of South Africa for fear of going through
the same experience in future, both countries have
similar political history. As a businessman,I am
seeking for a partner who I have to entrust my
future and that of my family in his hands, I must let you know that this transaction is risk free. If you accept to assist me and my family, all I want you to do for me, is to make an arrangements with the security company to clear the consignment(funds) from their afiliate office here in the Netherlands as i have already given directives for the consignment to be brought to the Netherlands from South Africa.But before then all modalities will have to be put in place like change of ownership to the consignment
and more importantly this money I intend to use for
investment.

I have two options for you. Firstly you can choose
to have certain percentage of the money for nominating your account for this transaction. Or you can go into partnership with me for the proper profitable investment of the money in your country. Whichever the option you want, feel free to notify me. I have also mapped out 5% of this money for all kinds of expenses incurred in the process of this transaction.
If you do not prefer a partnership I am willing to
give you 20% of the money while the remaining 75%
will be for my investment in your country. Contact me
with the above telephone number or my E-mail address
while I implore you to maintain the absolute
secrecy required in this transaction.

Thanks, GOD BLESS YOU

Yours Faithfully,


Sadu Madiga.

Něco jsem o tom četl. Je to už aspoň rok a tak neřeknu kde jsem to našel.
1. Myslím, že to byl bratr Adam, a že doručoval (asi překlady z roku 81-85)
umístění úlů na včelnici po dvou vedle sebe. Jedno česno třeba na jih a
druhé o 90°jinam. Okolo obou dost místa na manipulaci - raději nešetřit.
Přístup, pro včelaře, k úlu je ze dvou stran. Včely z jednoho včelstva
nezalétavají do sousedního, protože je česno o celu šířku úlu jinde a je
orientováno na jinou stranu. Máte po problému i s orientací matek při
návratu ze snubního proletu. Další dva úly by mněly být vzdáleny o pár metrů
(přesné číslo si opět nepamatuji) snad 2 až 4m. A takto rozmístěné včelstva
v rozích čtverců(například) o straně (asi) 2-4m můžete mít po celém pozemku.
:-))

2. Včelín a zalétáváni včel. (časopis Včelařství)
Nebo i včelnice na níž jsou úly postaveny v řadě s česny na stejnou stranu a
mezery mezi úly jsou malé nebo žádné.
Včely jsou při návratu zanášeny větrem, po větru. :-))) Přistane na česnu. A
unavená nabídne strážím kapičku. A je vpuštěna.
Za úplatek se takhle dostane do sousedního úlu. A možná si toho ani nevšimne
a stráž si nevede přesnou evidenci :-))) příchodů a odchodů. :-))) Z
krajních úlů takto včely zalétavají do těch více uprostřed. A to je důvod
proč jsou vždy krajní úly slabší. Na okrajích to vžebrávání nefunguje. Není
se kam vžebrat. Při zalétnutí přistane vedle v trávě(pokud tam tráva je),
trochu si odpočine a přeletí na svoje čeno.
A pokud snad máte úly ve dvou řadách nad sebou. Tak včely z horních úlů při
příletu obtíženy nákladem přistanou dole. A pokud se vžebrají do nejbližšího
česna pak už nemají důvod se vracet nahoru. Horní jsou pak vždy oslabené o
část létavek.

3. Geopatogenní zóny (Včelařství)
Protože mi v hlavě zůstaly jen dojmy z přečteného a přesné informace si
nepamatuju, pojmu to jako pohádku:
Byl jednou jeden včelař. Mněl několik včelstev a jedno bylo strašně protivné
a bodavé.
Měnil matky, zkoušel kde co. A nic se nedařilo.
Až si jednou postěžoval příteli. A ten mu navrhnul zkoumání geopatogenních
zón. (či jak to bylo)
Zavolali tedy odborníka - proutkaře. A tem měřil a zkoumal, až vyzkoumal.
Pod úlem je patogenní zóna, říkal proutkař. Posuň si úl o dva metry doprava.
A protože náš včelař poslechl, chová od té doby jen mírné včely. :-)))

Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

> Nejlépe je umístit včely do terénu, s česny na různé strany, a kus od
> sebe. Tam se jim prý nejlépe daři.
> A v posledních překladech je také článek, který to potvrzuje.
> Také je tam něco o geopatogenních zónách a umístění včelstev.
> Nevíte o tom někdo něco víc, nějaké zkušenosti.
> Já to samozřejmě letos zkusím.
> Zatím mě tahle informace zchladila touhu po pěkném včelínu.
> Zaznamenal jsem zkušenost, že v krajním úlu v řadě se včelám nějak
> nedařilo.

Já osobně jsem obhospodařoval a vlastně z části stále obhospodařuji včely ve
včelíně zděděném po otci (menší zásahy dělá bratr, protože je to pro mě
daleko).
Jsou tam Mor.universály .
Je fakt, že úly (až na česna vystavená povětrnosti) jsou zachovalé. Zvenku
po 30 letech jako nové.
Ale vysledoval jsem pár velice závažných závad, které si otec zřejmě při
stavbě neuvědomil.
Přední část včelínu je celá zašalovaná a to dvojitým bedněním. Pro každý úl
je ponechaný pouze česnový otvor. A úly jsou přiražené až k obložení
(šalování).
A úly jsou v řadě těsne vedle sebe.
To má za následek, že pokud chci zvednout medník, což v tomto systému občas
musím, když chci přeložit plod do medníku, (obměna díla a protirojová
opatření), tak musím zvednout medník, který může mít při 11 rámcích kolem
půl metráku, ale to je další problém spíš tohoto úlu. Navíc v tomhle
rozmístění není za co chytit, protože je volná jen zadní stěna. Takže se mi
párkrát stalo, že se mi medník smeknul v ruce a padnul na úl.
Nejhorší situace je v rozích včelínu.
Jelikož je včelín koncipován svojí výškou pro dvě řady úlů nad sebou, měla
další řada ležet na dvou trámech z nichž ten vzdálený od stěny překážel v
manipulaci v medníku. Měl jsem od něj na hlavě dost boulí, nehledě na to, že
mi stále shazoval klobuk. Už jsme ho odřízli :o)! Žádná druhá řada nebude.
Pokud by se v takovém včelínu včelařilo s nástavky, tak můžu zapomenout na
očka a manipulaci s horními nástavky, zimování oddělku nad včelstvem a
spoustu dalších výhodných technologií.
A to nemluvím o věčném problému s dostatkem světla a odlétáním včel -
speciálních oknech.
Když už bych něco podobného stavěl, tak bych pokud možno prostor před úly
vůbec nešaloval.
Pokud bych to už ale chtěl udělat pro shora přístupné úly (zřejmě to mělo
smysl ten, že se zamezilo létání včel do prostoru včelína od česen), nebo
nástavky, tak musí být vpředu před česenem dva trámky! Spodní by mohla být i
širší deska, tvořící letáky a horní by měla udělat vpředu distanc pro
vsunutí rukou před medník, aby nebyl úl nalepený na přední stěnu.
Ovšem použitelnost oček není podle mého názoru při zašalované přední stěně
jednoduše řešitelná (ikdyž v časpisu Včelár, jsem jedno dosti komplikované
řešení našel).
Asi by si měl člověk odpovědět na otázku, z jakého důvodu vlastně včelín
stavět. Podle mě ho včely nepotřebují a včelař po čase zjistí, že to není
ideální a kromě toho, že může pracovat za nepříznivého počasí (efekt a
vhodnost takového zásahu je diskutabilní), tak to mnoho výhod nepřináší.

V žádném případě bych ale nedělal baterie úlů (myslím úl pro více včelstev)!
To také otec měl (koupil to se včelami když jsme začínali) a také jsme se
toho zbavili. Bylo to dělané do včelínu, kde byly vespod Budečáky a na tom
byla postavená tahle baterie. K tomu byl pro každé včelstvo medník už
jednotlivě. Ale při nasazování byly problémy se spasováním. Musí to být
poměrně přesné.
Nedoporučuji to! Když to porovnám s prací v nástavcích, tak bych kromě možná
jednodušší výroby nedal vzhledem k manipulaci se včelami takovému úlu ani
bod. Když vám zůstane jedno oddělení prázdné, tak to stejně musíte dohánět
zateplováním volných tenkých přepážek uteplivkami.
Podle mě je lepší technika zimovat oddělky nad mezidnem nad produkčním
včelstvem. Ale to zatím chystám. Zatím zimuji rezervní menší pozdní oddělky
v dobře uteplených MUniv.

Osobně jsem koupil vlastně nádavkem s pozemkem včelníky.
Další problém! Je v tom téměř to stejné, jako ve včelíně a navíc některé
výhody včelínu se ztrácejí.
Klasické včelníky, jak se dříve stavěly jsou na naše plemena včel podle mě
nízké.
Navíc je zepředu opět šalování, takže už očko druhého nástavku (plodiště )
je za šalováním.
Mám v nich Tachovské úly po 9 rámcích a v plném rozvoji včelstev jsou podle
mě 3 nástavky na dobrá včelstvo málo a víc do toho včelníku nedám. Takže
intenzívně oddělkuju. Ale to není řešení , když bych rád, aby ještě byly
včelstva nějaku dobu v síle, když je snůška. Jenže bych pak honil roje po
lese.
Takže se chystám vyrobit kovové podstavce a zodolnit strůpky úlů a postavit
úly pod širé nebe!

Vůbec nejlepší je zastřešená včelnice, jakou jsem viděl u přítele Přidala v
Brně na Zemědělské vysoké škole. Určitě je to mnohem levnější, než včelín. A
vypadá to hezky.
Je to něco jak zastřešená pergola. Nosná konstrukce z dřevěných trámů a na
nich světlopropustné panely. Myslím, že ten zastřešený prostor je široký 3m,
takže neprší na úly , takže určitě u déle vydrží a je tam dost prostoru pro
pohodlné chození za úly. (Možná se ozve sám se svými zkušenostmi :o) ).

Zaměřil bych se víc na komfort medometu - medárnu. A taky na skladovací
prostory.
Tím víc by mi možná zbylo financí na pracovnu s kanapíčkem a klídek po
záslužné práci :o)!

Hezký dne a úspěšný rok.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Vesely Emanuel" <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 23, 2003 7:30 AM
Subject: Umisteni uuluu


:>Já nevím možná je to hloupost, nikde jsem to neviděl, ale to
:>teplo, ten
:>princip se využívá dávno- třeba včelín..

Já jeden takový trojnásobný úl s přepážkama dostal.
Brzy jsem pochopil proč byl zadarmo.
Je to nepraktické na manipulaci, umístění, atd. Kvůli teplu to má malý
význam.
Když se začneš vrtat v jedněch, další se zatím naštvou.
Takové monstrum se i špatně likviduje.
-----
Mě vrtá hlavou jiná věc.
Vloni na zájezdu př. Kolomý brojil proti včelínu.
Jeho krásný (prázdný) včelín označoval za největší chybu.
Nejlépe je umístit včely do terénu, s česny na různé strany, a kus od sebe.
Tam se jim prý nejlépe daři.
A v posledních překladech je také článek, který to potvrzuje.
Také je tam něco o geopatogenních zónách a umístění včelstev.
Nevíte o tom někdo něco víc, nějaké zkušenosti.
Já to samozřejmě letos zkusím.
Zatím mě tahle informace zchladila touhu po pěkném včelínu.
Zaznamenal jsem zkušenost, že v krajním úlu v řadě se včelám nějak nedařilo.
Eman

> plodiště společné -

Když jsem začínal, převzal jsem dva dvojité úly - jedna bedna, uprostřed slabá přepážka. Medníky se nasazovaly odděleně. Vypadalo to pěkně, ale jen jsem nabyl trochu vlastních zkušeností, úly jsem vyřadil z provozu, protože zásah do jednoho ze včelstev podráždil sousední. Navíc byly těžké na manipulaci. Když se v jednom včelstvu objevilo vápenatění, musel jsem přestěhovat obě, abych úl vydesinfikoval, atd...

Pavel

:>Já nevím možná je to hloupost, nikde jsem to neviděl, ale to
:>teplo, ten
:>princip se využívá dávno- třeba včelín..

Já jeden takový trojnásobný úl s přepážkama dostal.
Brzy jsem pochopil proč byl zadarmo.
Je to nepraktické na manipulaci, umístění, atd. Kvůli teplu to má malý
význam.
Když se začneš vrtat v jedněch, další se zatím naštvou.
Takové monstrum se i špatně likviduje.
-----
Mě vrtá hlavou jiná věc.
Vloni na zájezdu př. Kolomý brojil proti včelínu.
Jeho krásný (prázdný) včelín označoval za největší chybu.
Nejlépe je umístit včely do terénu, s česny na různé strany, a kus od sebe.
Tam se jim prý nejlépe daři.
A v posledních překladech je také článek, který to potvrzuje.
Také je tam něco o geopatogenních zónách a umístění včelstev.
Nevíte o tom někdo něco víc, nějaké zkušenosti.
Já to samozřejmě letos zkusím.
Zatím mě tahle informace zchladila touhu po pěkném včelínu.
Zaznamenal jsem zkušenost, že v krajním úlu v řadě se včelám nějak nedařilo.
Eman

Všem děkuji za rady a tipy, podle některých se určitě zařídím.
Nejsem úplný začátečník, když mě bylo asi 14-15 let, tak asi 3 roky? nevím.. jsem obhospodařoval do 20 včelstev, ale pod vedením otce a to jsme chovali matky, celkem jsme měli 50 včelstev.
Pak jsem to nějak zabalil, takže nějaké zkušenosti mám, ale určitě nízké oproti ostatním dlouholetým včelařům.
Stále jsem na začátku. Před dvěma roky jsem si pořídil po té dlouhé době dvě včelstva a teď už mám jen jedny. Takže jaký jsem včelař ? Nejsem včelař. Rád bych to trošku rozjel ve větším, alespoň zpátky těch 15-20. Mám pole kam to postavím, je tam voda a klid, svítí slunce a nikomu to tam doufám nebude vadit...


Takže co mi z toho všeho zůstalo, tak jen kladný vztah ke včelám a jeden úl. Líbí se mi ten zvláštní pocit při kontaktu s nimi.
( Ne když štípou :> tento kontakt mít nemusím, ale nevadí mi to. )

Chci se zeptat-
zkusil někdo využít toho, že by se udělal základ úlu- plodiště společné - využít to teplo, která přecházi z jednoho včelstva na druhé. Taky by se to líp vyrábělo.
Taková nějaká bedna, třeba 2-3 metry dlouhá, kde by byly plodišťové rámky v řadě a mezi jednotlivými včelstvy by byly přepážky, které bych si mohl různě i posouvat a tak zvětšovat určitým způsobem prostor plodiště, definovat velikost úlu, spojovat a tak...

A .. nahoře nástavky, asi dva nebo tři podle rámkové míry, první nástavek asi ještě plodiště ( podle včelstva ) a ten druhý už jako medník.To by už byly klasické nástavky.

Protože je to v poli a bojím se vandalů, tak to plodiště je těžké na podstavci a když na vrchní nástavky dám ráhno, trám a na začátku a na konci to zajistím zámkem, tak mi to nemůže nikdo odnést ani převrhnout.

Já nevím možná je to hloupost, nikde jsem to neviděl, ale to teplo, ten princip se využívá dávno- třeba včelín..

co vy na to, šlo by to ?

VJ.

Také si myslím, že začínat s 15 včelstvy není žádná sebevražda. Sám jsem
začínal v roce 1997 se 14ti při zaměstnání a to jsem měl včelín na chalupě
82 km od trvalého bydliště a od chalupy ještě 2 km, jezdil jsem tam 1x za 14
dní na soboty a neděle a šlo to. Nyní jsem v důchodu, takže jsem se rozšířil
na 22 včelstev a letos počítám že si udělám dalších 8. Jen se toho nebát. Ke
včelám nemusíš denně. Čím méně je budeš vyrušovat, tím lépe. Zdraví Honza.

-----Original Message-----
From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de [mailto:M.Osusky/=/fritz-gmbh.de]
Sent: Wednesday, January 22, 2003 6:13 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Antwort: Re: Re: Chci začít včelařit



pokial si dobre pamatam pan Vodicka napisal, ze v minulosti uz vcelaril -
takze nie je zaciatocnik. Preto si myslim ze 15 vcelstiev nie je vela.
Pocet obhospodarovanych vcelstiev zavisi od povolania. Pocas studii som
stihal okolo 30 vcelstiev. Po nastupe do zamestnania som ako uctovnik nemal
problem zvladat aj vyse 100 vcelstiev... / narazove prace v zamestnani mam
v zime a vo vcelach v lete /.

Matej

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.443 / Virová báze: 248 - datum vydání: 10.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.443 / Virová báze: 248 - datum vydání: 10.1.2003

pokial si dobre pamatam pan Vodicka napisal, ze v minulosti uz vcelaril -
takze nie je zaciatocnik. Preto si myslim ze 15 vcelstiev nie je vela.
Pocet obhospodarovanych vcelstiev zavisi od povolania. Pocas studii som
stihal okolo 30 vcelstiev. Po nastupe do zamestnania som ako uctovnik nemal
problem zvladat aj vyse 100 vcelstiev... / narazove prace v zamestnani mam
v zime a vo vcelach v lete /.

Matej

Dne 22. leden 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> zdravim,
> zacinat rovnou s patnacti vcelstvy pokladam temer za sebevrazedne, najme
> pokud chces vcelarit pri zamestnani. za rozumny pocet bych povazoval 3-5
> vcelstev. jinak hodne stesti.
> pavel hrabak
>
>

Patnáct není tak moc můj otec to zvládal bez problémů i při
zamněstnání v JZD

Pepan

______________________________________________________________________
Reklama:
Hezky darek pod vanocni stromek - prodej vstupenek na Prazske jaro zahajen. Objednejte na adrese www.ticketpro.cz.

Po 4 letech od otravy včel na Náchodsku proběhlo jednání Okresního soudu,ve kterém byla žaloba včelařů uznána za oprávněnou a škůdci bylo uloženo škodu v plném rozsahu uhradit. Tento se asi odvolá a tak za další 4 roky uvidíme. K diskusi o úlech jen připomínám že je stará jako včelaření samo, Již 600 let.př.n.l. staří římané znali "dílo rozborné a rámky". Úlová otázka je specifika českého včelaření, kterou českým včelařům neberme a buďme rádi, že mají ještě co do diskusí na schůzích. Vždyť už v minulosti co vesnice to typ úlu a co včelař to jiný rámek. Přeji všem hodně zdraví a hlavně nenechte se otrávit a zkoumejte a vyvíjejte dál. Ducháč.

Myslím ze tahle cena je ponekud nízká. Sám jsem pred tremi lety zakládal
novou vcelnici
a kupoval jsem prumerné vcelstvo za 900,- - 1000,- Kc.
Vetsinou se pocítá síla vcelstva podle obsednutých rámku.
Ty co jsem kupoval byly na 9 az 10 rámcích (nesetrete , není dobré jim
dodávat v prubehu roku zásoby ale radsi zaplatit jejich zásoby, na kterých
zimovali, i kdyz na nich práve nesedí).
Pocítá se 100,-Kc za obsednutý rámek (plus mínus)
Kupoval a prevázel jsem je koncem brezna (lépe si zvykají na nové stanoviste
a nemají tolik problému s navracením létavek) pochopitelne se prevázejí v
podvecer. Pokud se pamatuji, tak bylo ten den pomerne teplo, takze vcely
létaly. Ikdyz po prevozu sly teploty dolu. Prevázel jsem je 20 km, takze
jsem s navracením létavek problém nemel. Pokud by byla vzdálenost kratsí nez
5 km se zrejme musely pár dní veznit (podle pocasí).

Dulezité je, aby prodávající mel veterinární potvrzení o dobrým zdravotním
stavu, jinak byste mohl mít problémy s veterinárním úradem. A sám bych to za
dnesní situace s merom vcelího plodu bez potvrzení neriskoval. Ikdyz vím, ze
obcas je takové vcelstvo dejme tomu o stovku levnejsí. Výhoda je velice
relativní.A kazdopádne bych vám to neradil.

Je lepsí koupit uz prezimovaná vcelstva a na zimu nachystat víc vcelstev,
nez v kolika hodláte vcelarit. Vzdycky se dají na jare spojit, i kdyz
prezimují vsechny a jdou takto posílená lépe do síly na první jistou snusku
a to ovocné stromy a repka.

Prihlaste se do místní organizace svazu. Na CSV vám urcite poradí jméno a
adresu duverníka.
Me se to vyplatilo i pres to, ze jsem platil príspevek v prvním roce aniz
jsem na tomto míste mel vcely, ze jsem navázel kontakty a sehnal jsem pres
funkcionáre jak pozemek tak zarízení od prestárlého a koncícího vcelare.
Navíc svaz vydává casopis, ve kterém je urcite spousta rad, bez kterých bych
se jako zacátecník neobesel, nebo bych delal daleko víc chyb, nez které jsem
udelal!
O obsáhlejsí knihy o vcelarení je v soucasné dobe nouze. Ale pár brozurek
vyslo. Ale dají se zapujcit ze svazové knihovny. Urcite je to velice
uzitecné pro zacátecníka si neco precíst ikdyz má i nekoho, kdo je schopen a
ochoten ho vcelarení naucit.

Hezký den
Arnost

----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 22, 2003 9:26 AM
Subject: Antwort: RE: Chci začít včelařit



ceny na jar budu zrejme vyssie ako v uplynulych rokoch kvoli avizovanemu
vyssiemu zimnemu vypadku a hlavne kvoli vyssim cenam medu. Podla mna je
lepsie kupit v lete odlozence s mladou matkou. Tie sa daju zohnat / bez ula
/ v cene okolo 500,-.

Matej

> Naopak, za sebevrazedne bych povazoval 3 - 5 vcelstev. Při normalní
> běžné ztrátě 1 - 3 včelstva přes zimu pak není s čím včelařit.

Ja jsem zacal se tremi vcelstvy, postupne rozsiril na pet. Pri tomto poctu mi med staci pro vlastni potrebu a pokud neco zbyde, mam dostatecne rozvetvene pribuzenstvo, aby prebytky byly kde udat. Za tech sest zim mi uhynulo zatim pouze jedno vcelstvo.

Letos na jare rozsiruji pocet o dalsi ctyri vcelstva - zachutnala mi medovina (mym pratelum taky, takze 15litrovy demizon nestaci) a v mem okoli se objevilo hodne zajemcu o med - v prebytku medu vidim jednu z moznosti, jak financovat sveho konicka (musim obnovit uly).

Moje shrnuti: pocet vcelstev je umerny predstavam, jak nalozit se ziskanym medem. Jestli je to pro poteseni, pro obzivu nebo na prilepsenou.
Zdravi Pavel

asi zalezi na stanovisti, za mych sest vcelarskych let (s sesti vcelstvy) mi
nikdy zadne pres zimu nezahynulo. a ten maly pocet (mnou navrhovany)
vcelstev je dan tim, ze mam vcelnici bez proudu a vody.
ph.

>Naopak, za sebevrazedne bych povazoval 3 - 5 vcelstev. Při normalní
běžné ztrátě 1 - 3 včelstva přes zimu pak není s čím včelařit.

Souhlasim, presne takto jsem dopadl loni.

-----Original Message-----
From: ČSV - Odborné oddělení [mailto:uv.csv/=/tiscali.cz]
Sent: Wednesday, January 22, 2003 9:39 AM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: Chci začít včelařit


Naopak, za sebevrazedne bych povazoval 3 - 5 vcelstev. Při normalní
běžné ztrátě 1 - 3 včelstva přes zimu pak není s čím včelařit.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Pavel Hrabak [mailto:hrabakp/=/aquatest.cz]
> Sent: Wednesday, January 22, 2003 9:23 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Chci začít včelařit
>
>
> zdravim,
> zacinat rovnou s patnacti vcelstvy pokladam temer za
> sebevrazedne, najme pokud chces vcelarit pri zamestnani. za
> rozumny pocet bych povazoval 3-5 vcelstev. jinak hodne
> stesti. pavel hrabak
>

Začať s 15 včelstvami je vcelku správne, lebo tu je predpoklad, že to
včelárenie dlhšie vydrží (pri malom počte včelstiev je vždy riziko, že
včelárenie neprežije prvú zimu) a samozrejmä je predpoklad rýchlejšieho
návratu vložených investícií. V súčasnosti sa naozaj neoplatí včeláriť s
menej ako 10 včelstvami. Treba si len dať pozor, aby si pri kúpe včelstiev
nakúpil dobré, t.j. zdravé, neútočné, nerojivé rodiny s dobrými mednými
výnosmi (resp. odložence z týchto rodín). Ja som napríklad začínal včeláriť
len živelným chytením 5 rojov počas jedného leta a potom mi 7 rokov trvalo
kým som z nich vyšľachtil dobré včely.

Peter Malindžák

-----Pôvodná správa-----
Od: Pavel Hrabak <hrabakp/=/aquatest.cz>
Pre: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Dátum: 22. január 2003 9:27
Predmet: Re: Chci začít včelařit


>zdravim,
>zacinat rovnou s patnacti vcelstvy pokladam temer za sebevrazedne, najme
>pokud chces vcelarit pri zamestnani. za rozumny pocet bych povazoval 3-5
>vcelstev. jinak hodne stesti.
>pavel hrabak

Naopak, za sebevrazedne bych povazoval 3 - 5 vcelstev. Při normalní
běžné ztrátě 1 - 3 včelstva přes zimu pak není s čím včelařit.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Pavel Hrabak [mailto:hrabakp/=/aquatest.cz]
> Sent: Wednesday, January 22, 2003 9:23 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Chci začít včelařit
>
>
> zdravim,
> zacinat rovnou s patnacti vcelstvy pokladam temer za
> sebevrazedne, najme pokud chces vcelarit pri zamestnani. za
> rozumny pocet bych povazoval 3-5 vcelstev. jinak hodne
> stesti. pavel hrabak
>

ceny na jar budu zrejme vyssie ako v uplynulych rokoch kvoli avizovanemu
vyssiemu zimnemu vypadku a hlavne kvoli vyssim cenam medu. Podla mna je
lepsie kupit v lete odlozence s mladou matkou. Tie sa daju zohnat / bez ula
/ v cene okolo 500,-.

Matej

zdravim,
zacinat rovnou s patnacti vcelstvy pokladam temer za sebevrazedne, najme
pokud chces vcelarit pri zamestnani. za rozumny pocet bych povazoval 3-5
vcelstev. jinak hodne stesti.
pavel hrabak

> ... chci od někoho koupit včely ... jak s veterinárními předpisy ?

Podle mne je nejlepsi domluvit se se vcelari z mistni ZO CSV, kontakt bych hledal na mistnim urade nebo pres sekretariat CSV. Navic by v pripade potreby byla po ruce pomocna ruka se zkusenostmi.
Pri stehovani z jineho okresu je potreba osvedceni veterinarni spravy, jinak myslim staci ohlaseni. Taky se musi do konce unora (?) ohlasit stanoviste vcelstev na mistnim urade.

> Jak to funguje ? A jaká je tak cena a co mi radíte?

Jam mam zkusenosti, ze zalezi ciste na dohode mezi prodavajicim a kupujicim. Ja treba jsem vcely prevzal proto, ze predchudce uz na to nestacil kvuli stari a koupil jsem pred sedmi lety 3 vcelstva s veskerym vybavenim a nekolika prazdnymi uly za 8 tisic. Dnes vidim, ze to bylo levne. Jake jsou cenove relace za vcelstvo dnes, nemam predstavu.
Kdysi jsem slysel nazor: kilo vcel = kilo medu.

Preju hodne peknych zazitku se vcelami
Pavel

Letos bych rád, jestli mi zbude tak nějak čas, při tom co dělám i na něco jiného, tak rád bych začal včelařit.
Jak je to s tím, když chci od někoho koupit včely a převést je ke mě jak s veterinárními předpisy ?
Jak to funguje ? A jaká je tak cena a co mi radíte? Začal bych tak s 15 včelstvy zatím.

Vodička

Hodně zdraví při obhospodařování těch našich včeliček přeje
G. Pazderka

Zdravím, podle starého návodu z Včelařství, používám staré roentgenové
snímky. Jak na podložky, tak na povrch rámků. Jsou zdarma a zobrazení se dá
lehce vodou smít. Milan Řehůřek.

-----Original Message-----

Subject: RE: Zimovani a pozdni snuska

Zdravim

Mne sa osvedcili HP dosky (plexisklo) 0,5mm vyrybaju ho v PCHZ Zilina.
Mliecne alebo priehladne.Dobra je aj udrzba,umyvanie a pod.

Pista

> Dobrý materiál na podložky jsou hliníkové plechy z tiskáren, kde se dají
> koupit za cenu hliníkového šrotu, plech je možno stříhat i obyč. nůžkami
> nebo řezat nožem.

Předplatné Odborných včelařských překladů na rok 2003 stoji 200 Kč.
A.Bojanovský

> -----Original Message-----
> From: Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
> Sent: Monday, January 20, 2003 11:15 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Včelařské překlady
>
> Překlady stojí 300 a objednávají se stejně jako časopis Včelár (200,-)
na
> ČSV .
> Telefon by měl být 224934082.
> Arnošt
>

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.443 / Virová báze: 248 - datum vydání: 10.1.2003

Anglicko-slovenský zpracoval Ing. Robert Chlebo, je to tady:
http://afnet.uniag.sk/~chlebo/
Už mě ale opustilo to správné pracovní nadšení, abych dál pokračoval
tímto směrem. Zpracoval jsem slovník jako úplně otevřený, každý tam
může jednoduše přidat, co uzná za vhodné. Naši slovenští kolegové
např. slovenský sloupeček a pro ty, kterým se zdají zimní večery
dlouhé, mám tip na francouzštinu, polštinu, ruštinu... V knihovně ČSV
lze vypůjčit papírové verze.

Zdravím I.Černý

>Myslim, ze pro mnohe vcelare, kteri se chteji problematikou
>vcelarstvi zabyvat vice, je to uzitecna vec. Jen mi pri letmem
>nahledu do slovniku prislo na mysl, ze by neskodilo v poslednim listu
>doplnit jeste jeden sloupecek: slovenske pojmy. I kdyz mne osobne
>nechybi, problem postupneho odcizovani cestiny a slovenciny mne v
>posledni dobe zaujal. Rad bych znal Vas nazor.

Myslim, ze pro mnohe vcelare, kteri se chteji problematikou vcelarstvi zabyvat vice, je to uzitecna vec. Jen mi pri letmem nahledu do slovniku prislo na mysl, ze by neskodilo v poslednim listu doplnit jeste jeden sloupecek: slovenske pojmy. I kdyz mne osobne nechybi, problem postupneho odcizovani cestiny a slovenciny mne v posledni dobe zaujal.
Rad bych znal Vas nazor.
Pavel

> mel bych prosbu na administratora konference: kde budou k nalezeni
> slovniky zminovane pr. ivanem cernym?

Už je to na včelařském webu umístěno.

Přístup k tomu je na obvyklé adrese, kam dáváme soubory pro včelaře ke
stažení (download): www.vcely.or.cz/files

(Je to v seznamu souborů dole - označeno značkou "nové").


J. P. Baudiš

zdravim,
mel bych prosbu na administratora konference: kde budou k nalezeni slovniky
zminovane pr. ivanem cernym?
dekuji,
pavel hrabak
----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <temper430/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 20, 2003 2:15 PM
Subject: Vcelarsky slovnik


> Přátelé,
> při svých brouzdáních po včelařských webech a konferencích ve světě
> jsem měl problém s odbornými výrazy. Převedl jsem si do počítače
> včelařské slovníky, které vycházely ve Včelařství v letech 1992-96 a
> nemám proč si to schovávat jen pro sebe - soubor posílám ke
> zpřístupnění. Je to v Excelu97, to je snad dost univerzální
> formát(kdyžtak mě kontaktujte).
> Pokud se to bude někomu hodit, bude to príma, a pokud někdo něco
> doplní nebo opraví případné chyby (ani já, ani můj počítač nejsme
> lingvisté), bude to skvělé.
>
> Zdravím
> Ivan Černý
>
>

Přátelé,
při svých brouzdáních po včelařských webech a konferencích ve světě
jsem měl problém s odbornými výrazy. Převedl jsem si do počítače
včelařské slovníky, které vycházely ve Včelařství v letech 1992-96 a
nemám proč si to schovávat jen pro sebe - soubor posílám ke
zpřístupnění. Je to v Excelu97, to je snad dost univerzální
formát(kdyžtak mě kontaktujte).
Pokud se to bude někomu hodit, bude to príma, a pokud někdo něco
doplní nebo opraví případné chyby (ani já, ani můj počítač nejsme
lingvisté), bude to skvělé.

Zdravím
Ivan Černý

Překlady stojí 300 a objednávají se stejně jako časopis Včelár (200,-) na
ČSV .
Telefon by měl být 224934082.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Vesely Emanuel" <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 20, 2003 11:04 AM
Subject: Včelařské překlady


Nevíte někdo jak si objednat a kolik stojí Včelařské překlady?
Je možné se někde dostat ke starým výtiskům?
Díky
Eman

--------------------
:>Takhle jsou příspěvky F. Skalského voláním bloudícího na poušti.
:>
Souhlas. Bloudícího a hluchého.
Diskuzní konference je k diskutování a ne k jednosměrné ventilaci jakýchsi
problémů.

Nevíte někdo jak si objednat a kolik stojí Včelařské překlady?
Je možné se někde dostat ke starým výtiskům?
Díky
Eman

--------------------
:>Takhle jsou příspěvky F. Skalského voláním bloudícího na poušti.
:>
Souhlas. Bloudícího a hluchého.
Diskuzní konference je k diskutování a ne k jednosměrné ventilaci jakýchsi
problémů.

> Nikomu neupírejme právo a svobodu vyjádřit se zde.
>
Souhlasím, ale potěšilo by mě, kdyby př. Skalský u svých příspěvků
uvedl, čeho se týkají v součanosti a co mu vadí. V této konferenci jsou
funkcionáři na různých stupních organizačních složek a bylo by možno o
tom diskutovat, případně vyvinout nějaký tlak na změnu, pokud by byla
žádoucí.

Takhle jsou příspěvky F. Skalského voláním bloudícího na poušti.

S pozdravem

Lněnička